Komfort nadbytku
Když disponujete trochou místa navíc a dokážete jej kvalitně využít a ztvárnit, vždy to dodá prostoru velkorysost. To se povedlo i v případě bytu na Manhattanu od architektů ze Studio ESNAL.
pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Když disponujete trochou místa navíc a dokážete jej kvalitně využít a ztvárnit, vždy to dodá prostoru velkorysost. To se povedlo i v případě bytu na Manhattanu od architektů ze Studio ESNAL.
Autor: Studio ESNAL
Realizace: 2014
Plocha: 139 m2
Místo: NYC I USA
Tak jako v případě většiny jiných rekonstrukcí interiérů, i zde se začalo odstraněním několika příček a otevřením celé dispozice. Uprostřed bytu následně vznikl velký obytný prostor, který intenzivně prosvětluje série oken. Ta pokračuje i na obě strany, kde jsou umístěny jednotlivé ložnice. Každá z nich je pak doplněna o vlastní hygienické zázemí.
V každé místnosti je jasně cítit určitá prostorová velkorysost, která je jen podtržena volbou důstojných tónů povrchů a nábytku. Ten je většinou řešen jako solitérní. Netradičním avšak funkčním a ve finále, myslím, i kvalitním prvkem je technické vedení na stropě. Nezbytné bylo ponechat samočinný hasící systém, který ještě doplnilo odhalené vedení osvětlení.
„Mnozí z vás se jistě domnívají, že odhalení technických instalací v interiéru je něco nepatřičného a nevhodného a že výsledek nikdy nemůže vypadat „pěkně“. I když pominu praktické výhody takového řešení, stále si myslím, že je to plnohodnotná alternativa. Není přece nic špatného na odhalování podstaty. Není nic špatného na estetice technologie, estetice racionálního a funkčního přemýšlení. I takové věci mají ducha a vlastní osobitost. Pokud ji pochopíte, je jednoduché jí propadnout.“
Na první pohled by si málokdo všiml, že v zadní části místnosti je kuchyňská linka. Záměr tvůrců byl tímto splněn. Chtěli, aby se stala co nejintenzivněji součástí obytného prostoru a působila jako nábytkový solitér.
V přední části je varný ostrůvek zabalený do kovového pláště. Čistota hran a povrchů je až neuvěřitelná. Nad klasickými skříňkami u zdi nenajdeme na stěně další úložné prostory, ale místo nich je zde umělecké dílo od Ines Esnal.
Zpoza sporáku se odkrývá výhled skrz obytný prostor až ven. Je příjemné vařit a nedívat se přitom do zdi. Zde je toto řešení dotaženo opravdu do detailu. Především po estetické a pocitové stránce.
Dětský pokoj svému mladému obyvateli nabízí ještě více světla a intenzivnější výhled ven, a to díky svému umístění na rohu budovy. Okna zde směřují na dvě strany a poskytují více než inspirativní prostředí pro růst a dospívání.
Vstupuje se prakticky přímo do obytného prostoru. Něco jako zádveří zde vlastně neexistuje. Nesmírně praktické je, že každý z hlavních prostorů, má své přiléhající místnosti obslužné. Vedle kuchyně je spíž a hygienické zázemí pro celý obytný prostor. Obě ložnice, hlavní i dětská, mají vlastní koupelnu a toaletu. Takové řešení zvyšuje intimitu všech členů domácnosti.
Dveře do pokojů po stranách obytné místnosti jsou úmyslně umístěny co nejvíce k fasádě, aby byl umožněn co nejdelší průhled podél ní. Rozšiřuje to výhled a nechává vyniknout krásné sérii oken.