Nemusí být všechny stejné!
Držet se obvyklých postupů, které ladí se vším, může někdy působit mdle. Proč například neoživit kuchyni tím, že jídelní stůl obestavíme židlemi různých druhů?

pokud Vás interiérový design a architektura skutečně zajímá, vytvořte si Homepix účet a my Vám každý týden zašleme email s výběrem nejlepších článků a fotek, které se zde publikovali.
Jednolitý interiér, vše spolu úchvatně ladí, vše se vzájemně doplňuje. A stejně mu něco chybí? To se přihodí celkem snadno, zvláště v prostoru kuchyně a jídelny. Kuchyňský komplex totiž často udává tón celé místnosti, a jelikož je to věc stálá, u které nepočítáme s každoročním obnovováním, je většinou rozhodnuto pro variantu nenápadné barvy a univerzálních měřítek. Jedině tak je potom volná ruka ve výběru dalšího vybavení. To se samozřejmě většinou vybírá tím způsobem, aby se stálým vybavením co nejvíce ladilo a vzájemně se doplňovalo.
V tom případě lze ale stanout na mrtvém bodě. Dodržíte totiž všechna pravidla vhodné kombinace materiálů i barev a kuchyně s připojenou jídelnou působí moc konzervativně nebo mdle. Ač se to možná nezdá, tak svou úlohu v tomto okamžiku mohou splnit i židle. Nemusí být totiž všechny stejné. Toho si je vědomo i mnoho interiérových designérů či architektů a této možnosti často využívá. Například Kamil Mrva ve své realizaci studia UAX na Kojetíně posadil k jídelnímu stolu o třech úzkých bílých židlích jednu tmavou širokou. A nestalo se nic hrozného.
Ba naopak, celý interiér je tímto počinem osvěžen a myšlenkově odlehčen. Ke stejnému výsledku došli i architekti ze studia Edit! v bytě pro milovníky umění, tím že se židle u jídelního stolu, ač všechny jednotného materiálu, nesnažili ladit dle stejné barvy, tvaru či řemeslného propracování. Na „židlovou jednotvárnost“ vyzráli s přehledem i architekti z OOOOX. Ti sice sjednotili barevnost židlí, ale jejich tvar sladili pouze vzorcem z celkového počtu šesti židlí, vždy dvěma stejnými na protilehlých stranách a v nejednotném pořadí. Zkrátka, mít doma židle „každý pes – jiná ves“ již není známkou řešení nouzové situace a už vůbec ne ostudou, naopak ukázkou svěžího a nekonvenčního myšlení.