Projekt se nachází na okraji severního svahu směrem k nádraží, s hustými křovinami po obou stranách. Pro maximalizaci výhledů se skládá celá severní fasáda ze skla a poskytuje tak i dostatek přirozeného denní světla pro pracovní prostor uvnitř.

        Také pracovní stůl je vyroben ze skla - neodvádí tak pozornost od krásného výhledu a zároveň se zdá, jako by se prostor zvedal nad okolní krajinu. Projekt se tyčí do výšky směrem k jihu, a to za účelem převýšení sousedova plotu a umožnění volného proudu přímého slunečního světla přímo do interiéru.

        Jižní strana stavby je ponechána ve velmi úzkém provedení. To zajišťuje regulaci slunečního záření, které by ve větší míře vedlo k nežádoucímu rozptýlení při práci. Také tím klienti získali tolik potřebné soukromí. Tvar budovy je dán postupným přechodem od široké, avšak nízké severní základny, k úzké jižní výšce.

       Dalším požadavkem klienta byl prostor pro relaxaci a židle na čtení. Útulné místo k odpočinku se nachází v mezipatře, vyčnívajícím z hlavního svazku, a vystoupat do něj můžete po schodech, které jsou zároveň knihovnou. Mezipatro je pokryto matracemi a lemováno ovčí kůží s dlouhým chlupem.

        Stejným materiálem je pokryta i židle na čtení, která je koncipována jako malé zákoutí v rámci hlavního pokoje. Nechybí zde praktické okénko, nabízející výhled do zahrady a přivádějící do prostoru dostatek světla, potřebného právě ke čtení. Jak mezipatro, tak čtenářská židle působí jako samostatné "pokoje", vyčnívající z hlavního tvaru stavby.

        Celý interiér je záměrně ponechán v tmavých přírodních barvách a materiálech a vytváří tak kontrast k velkým proskleným plochám. Zdi jsou natřeny jednou vrstvou tmavě hnědého nátěru, což umožňuje původní struktuře dřeva krásně vyniknout. Podlaha je pokryta kobercem ze sisalových vláken. Na venkovní fasádu je použita černá ve vysokém lesku, která se běžně používá například na dřevěné lodě.